Květen 2015

Znavená vlastní existencí.

8. května 2015 v 21:39 | Dívka. |  Téma týdne.
Poslední asi dva týdny se cítím naprosto bez energie. Nevím čím to je. Vždyť je přece jaro, sluníčko, kytičky...
Připadám si slabá jako moucha. Jako by mě mohl zabít sebemenší vliv venkovního světa. A tak jsem už několik dní zavřená ve svém bytě se zatemněnými okny. Aby na mě nedosáhl ani jeden paprsek světla z venku.
Nedokážu se ani najíst. Jediné na co se zmůžu jsou ty zkurvený sebelítostný a destruktivní myšlenky. Jsem znechucena sama sebou.
Jsem unavená z mých věčných změn nálad. Z toho jak jsem chvíli veselá a po pár minutách bezdůvodně padám do depresí. Jsem unavená z toho jak bych v jednu chvíli obejmula celý svět a o chvíli později bych najradši všechny povraždila.
Moje baterky jsou na nule. A co se dělá s vybitými baterkami? Hází se do koše. Proč prostě sebe nemůžu jen tak hodit do koše? Nebo alespoň svůj debilní mozek a psychiku. Zoufale toužím po tom být normální.
Nejsem si jistá, jestli je tohle OK, ale nemůžu se ani zvednout a dojít si pro prášky, nebo dokonce za psychologem. Chci se zbavit těhle stavů, ale absolutně netuším jak a už vůbec nevím, kde bych na to vzala sílu. Momentálně mě nejvíc děsí, že se budu muset zase vrátit mezi lidi a do reality.
Potřebuju v té realitě znovu najít něco pro co bych mohla žít a chytit se toho jako záchranného lana a pevně se držet.
Mám bordel v myšlenkách a asi je to na tomhle článku dost znát a tak se omlouvám, ale vážně jsem se z toho potřebovala vypsat.


Dívka.