Červenec 2015

Reklamy na blog.cz

31. července 2015 v 15:43 | Dívka. |  Výlev mozku.
V poslední době jsem nejspíš souhrou náhod narazila na pár blogů, jejichž autoři si stěžovali na reklamy na blog.cz. Mě tyto reklamy nikdy nevadily a vždy jsem je tak nějak úspěšně ignorovala. Nelíbí se mi ale, že někdo hází špínu na blog.cz jen kvůli reklamám. Přes všechno co nám blog.cz poskytuje.
Asi před pěti (možná více) lety jsem měla blog na blogspotu a vůbec mi to nevyhovovalo. Nejvíc mi asi vadilo, že pro začínající blog je psaní článů jako výkřiky do prázdna. Bez odezvy.
Blog.cz nám poskytuje skvělou úvodní stránku, na které je článek dne, blog dne, téma týdne.. Díky všem těmhle kolonkám můžeme svůj blog nebo článek sdílet s ostatními lidmi. Nehledě na to, že pokud vás vyberou jako článek dne nebo blog týdne, neskutečně vás to motivuje k psaní a máte pocit, že tady nejste zbytečně. Že vaše názory někoho zajímají.
Mám ráda téma týdne. Každý člověk, který má co říct k určitému tématu týdne, může svůj názor sdílet s ostatními na hlavní stránce. A právě protože je to na hlavní stránce, jeho článek nezůstane bez odezvy. Téměř vždy se najde člověk, který napíše komentář, podělí se o svůj názor a třeba pochválí článek. Takové komentáře je potom radost číst.
Jednou se můj článek dostal na hlavní stránku jako článek dne (což me strašně překvapilo a potěšilo) a následně jsem se pod ním mohla dočíst jak se na určitou věc dívají i jiní lidé. Sdíleli se mnou svoje názory a to mě donutilo se na věc podívat i z jiného úhlu pohledu atd.
A tohle všechno a mnohem víc nám dává blog.cz zadarmo. Žádné poplatky za sdílení svých myšlenek. Co je proti tomu pár reklam?
Pokud chcete přestoupit na blogspot, jděte, rozmlouvat vám to nebudu. Já ale zůstávám tady, na blog.cz, kde se cítím jako doma.


Dívka.

Říct NE strachu ze změn a 'co když'.

16. července 2015 v 18:02 | Dívka. |  Výlev mozku.
Vždycky jsem patřila spíše k lidem, kteří se bojí změn. Ráda jsem si jela svůj režim a jakákoliv menší změna mě naprosto vykolejila a já jsem zpanikařila i když šlo třeba jen o přesunutou schůzku.
Z každé změny jsem měla strach. Bála jsem se, jaké to bude. >>Teď to sice nebylo ideální, ale nebude to potom ještě horší?<< tuhle otázku jsem si kladla pořád. Většinou jsem ale zjistila, že jsem se bála neoprávněně.
Pořád se snažím na sobě pracovat a pomalu se zbavovat svého strachu a tak nastal čas, abych se zbavila také této divné 'fóbie'.
Jak jsem se přesvědčila minulý týden, některé změny mi opravdu svědčí. Změna prostředí (i na tak krátkou dobu) mi neskutečně prospěla a díky tomu jsem dostala novou kuráž se všeho tohohle zbavit.
Z dovolené v zahraničí jsem měla vážně strach. Co bude v leadle, na místě, co když se mi něco stane... Samé co když. Mí kamarádi, se kterými jsem na dovolené byla, tyto strachy spolehlivě zahnali již měsíc před odjezdem, ale pořád jsem si nebyla jistá, jestli tam chci jet. Začala jsem si vymýšlet naprosto debilní výmluvy jako kdo se mi postará o květiny, přitom mám doma jen kaktusy, které beze mě týden rozhodně vydrží.
A teď tady sedím a říkám si jak jen jsem mohla být tak blbá. Proč jsem si vůbec přidělávala zbytečné starosti? Byla to nejlepší dovolená mého života a jsem za ní neskutečně vděčná.
a právě tam jsem se rozhodla, že je s tímto strachem konec, protože už mě to vážně nebaví. Stanovila jsem si nový přístup. Chci se přestat bránit novým věcem a začít přijímat změny. Když se ohlédnu do minulosti, vidím, kolik věcí jsem propásla kvůli svému 'co když'. Některé z těch věcí už nikdy nebudu mít šanci dohnat.
A tak si dávám něco jako předsevzetí uprostřed roku. Už nikdy si nenechám utéct jakoukoliv příležitost nebo zážitek kvůli neopostatněnému strachu a nebudu se bát změn, protože změny jsou občas vážně fajn.


Dívka.

Žiji si jako ve snu.

11. července 2015 v 8:46 | Dívka. |  Téma týdne.
Je mi fajn, je mi skvěle a cítím se šťastná. Ano tohle jsem napsala já a myslím to vážně. Už jsem ani nedoufala, že mi někdy bude takhle dobře. Všechno jde tak jak má a život mě konečně začíná bavit.
Z velké části za to můžou mí přátelé, se kterými jsem momentálně na dovolené u moře a neskutečně si to užívám.
Miluji horko a slunce, které vám pálí do zad. Miluji slanou vodu, jejíž chuť se vám drží na rtech. Miluji kouzelné a zároveň kýčovité západy slunce. Miluji poslouchat šplouchání vody a kreslit při tom mandaly.
Špatně se mi popisují moje pocity, protože pocity, které prožívám teď jsem už dlouho nezažila a připadají mi jako nové, znovuobjevené. Připadám si jako ve snu. A pokud to je sen, nechci se už nikdy probudit.
Je úžasné říct si, že je vám skvěle a uvědomit si, že je to vlastně pravda. Pro někoho to může znít jako totální blbost, ale pro mě to tolik znamená...
Konečně jsem našla sílu všechny špatné věci hodit za hlavu a jít dál. Konečně mi došlo, že na nich už nic nezměním i kdybych sebevíc chtěla. A i kdyby se mi naskytla příležitost udělat něco jinak, vážně bych to jinak udělala? Nevím, netuším a teď už mi to dokonce začíná být jedno.
Procházím se po pláži při nádherném východu slunce a začínám si uvědomovat, co všechno na tomhle světě mám a můžu mít. A že je to vlastně fajn. Alespoň v téhle chvíli. V tomhle snu, který za necelý týden skončí a mně nezbývá než jen doufat, že mi tahle dobrá nálada zůstane i po návratu z dovolené.
Protože si tuhle novou chuť do života opravdu užívám.


Dívka.