Prosinec 2016

Vánoční atmosféra.

4. prosince 2016 v 15:36 | Aerith. |  Výlev mozku.
Tak letos mi vánoční nálada teče i ušima. Už od půlky listopadu. Všechny dárky už mám nakoupené a teď už jen přemýšlím, jak co nejlépe zorganizovat náš vánoční večírek pro osamělé duše.

V posledním roce se kolem mě nakupilo spoustu lidí kteří nemají nikoho blízkého z rodiny. Jejich nejbližší se k nim otočili zády a tak jim zbyli jen přátelé.
A já se snažím být takovým lidem oporou a dobrou kamarádkou. Děkáme si z naší situace spíš legraci a snažíme se to brát s nadhledem, Vždyť konec konců je rodinné pouto hlavně o psychice a ne o tom, čí genetickou informaci v sobě máte, ne?

Vážně si to letos moc užívám. Ty světýlka všude, noční procházky a mrznoucí nos...připadá mi to všechno tak krásné.

Těším se, až budu svým přátelům dávat dárky a uvidím, jakou jsem jim udělala radost. Letos jsem se svým výběrem opravdu spokojená a myslím, že jsem každému vybrala něco co je mu blízké, nebo symbolizuje náš vztah.
Takové dárky jsou nejlepší. Symbolické, s velkým významem.

Achjo, už se těším na společné pečení cukroví a přežírání se u vánočních filmů. Letos jich plánuju stihnou co nejvíc.

Užívejte předvánoční atmosféru. Doufám, že jí máte alespoň zpoloviny tolik co já.


Aerith.

Lars Kepler - Playground

3. prosince 2016 v 11:04 | Aerith. |  Deník knihomola.
Tak jsem se konečeně rozhodla vypsat z vesměs negativních pocitů, které ve mě zanechala kniha Playground od Larse Keplera.
Hodně jsem se na novou knihu a sérii od Keplera těšila, ale tohle bylo obrovské zklamání. Nevadilo mi, že to není detektivka a něměla jsem nijak velké očekávání, i přesto mě příběh zklamal.
Působilo to na mě jako jedna velká slátanina. Něco mezi psycholigií a sci-fi.
Námět knihy byl opravdu zajímavý. Co se stane během vteřin, kdy člověk zemře a pak se zase probudí k životu? Nakonec z celého příběhu ale vyplyne naprostá blbost, která vám do života nedá vůbec nic.

Tak si to vezmeme popořadě.
Čínský přístav jako posmrtná říše? To jako vážně? Blbost.
Lidi si do říše mrtvých chodí jak chtějí. Hlavní hrdinka si nechá několikrát uspat kvůli svým utkvělým představám o čínském přístavu. Chová se jako blázen a z psychiatrie jí nikdy neměli pouštět. Blbost, blbost.
A ta největší absurdita? Lidi v posmrtné říši můžou zemřít. Jak můžou zemřít, když už jsou mrtví? Blbost, blbost, blbost.

Celkový verdikt zní tak, že celé duo Lars Kepler by se mělo držet svého řemesla a toho co jim jde tzn. psaní detektivek. Měli by se na celou takovou sérii vykašlat, protože mi připadá, že už teď vyčerpali celé téma a všechno čím nás mohli upoutat. Nevyšlo jim to a podle hodnocení na goodreads nejsem jediná kdo si to myslí.

Četli jste nejnovější knihu Larse Keplera? Co na ni říkáte vy?


Aerith.